Nejsme úřad, jsme služba.*
Domluvit konzultaci

„Tím, koho v justici potřebujeme nejvíce, jsou odvážní soudci. Soudce je ten, kdo právo vyloží a ten, jehož slovo je rozhodující. Soudce bývá pod tlakem veřejnosti, bývá pod tlakem médií. Převažuje názor, že spravedlnost je tehdy, když se někdo odsoudí. Naproti tomu zproštění obžaloby, tedy zbavení viny, bývá vnímáno až negativně. Populární a kladně přijímaná rozhodnutí jsou tedy většinou ta, kde je vysloven přísný trest. Nejde položit rovnítko mezi trestem a spravedlností.

Už proto ne, že se klade stále větší důraz na to, aby se o vině rozhodovalo veřejně a před soudem. Z toho plyne, že před soudem tak logicky stanou i ti, kteří vinni nejsou. V dnešní době jsou lidé zvyklí vnímat informace z médií útržkovitě a povrchně, přitom to, co se v novinách popíše jednou větou, jedním článkem, bývá často výsledek dlouhého a složitého dokazování. Právě soudce, který se nebojí vydat nepopulární rozhodnutí a který se nebojí povrchní kritiky, je podle mě tím nejdůležitějším článkem v justici.“

Trestní právo a obhajoba v trestním řízení

Na prvním místě vykonáváme obhajobu v trestním řízení. Poskytujeme právní pomoc při podání vysvětlení. Provádíme analýzy rizikového chování v korporacích. Poskytujeme poradenství při řešení deliktních situací.

Kromě obecně ustálené představy o tom, že trestní právo se aplikuje v případech, kdy se předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení stává osoba, která je podezřelá, příp. dále obviněná a obžalovaná z útoků proti životu a zdraví či z násilných útoků proti majetku, chci zdůraznit, že v dnešní době trestní právo fakticky dopadá na daleko širší okruh vztahů.

Trestní právo dnes

Trestní právo bývá v dnešní době prezentováno jako prostředek k prosazení mimo jiné i majetkových práv. Je nutné odlišovat povahu trestního práva a práva soukromého. Účelem trestního práva není ochrana individuálních majetkových či jiných zájmů jednotlivců či právnických osob. Účelem trestního řízení je náležité zjištění trestných činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů podle zákona. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že trestní právo má místo pouze tam, kde jiné prostředky ochrany práv fyzických a právnických osob jsou vyčerpané, neúčinné nebo nevhodné. V oblasti práva soukromého je klient či jeho protistrana v závislosti na svém procesním postavení „pánem sporu“. Takový spor může skončit konečným rozhodnutím ve věci, smírem či mimosoudní dohodou. V trestním řízení je to naopak stát, který prostřednictvím svých orgánů realizuje zájem státu na zjišťování trestných činů a trestání jejich pachatelů. Stát ale prioritně nemá prostřednictvím trestního řízení zajišťovat ochranu zájmů jednotlivce či právnické osoby.

Jsem proto dále přesvědčen o tom, že je věcí státu, vůči komu v zákonném rámci využije soustavu orgánů činných v trestním řízení, a že není (vyjma zákonem vymezených případů) věcí jednotlivce, aby se na této činnosti státu aktivně podílel. Z těchto důvodů se převážně věnuji obhajobě.

JUDr. Prokop Beneš, advokát

Hmotné trestní právo, trestní právo a další články

Postavení klienta v trestním řízení