Bezdůvodné obohacení

Bezdůvodné obohacení je dle občanského zákoníku institut upravující mimosmluvní vztahy, které vznikají na základě neoprávněného obohacení jedné strany na úkor druhé. Tento institut slouží jako ochrana rovnováhy v majetkových právech fyzických a právnických osob nebo státu. Je projevem zásady neminem laedere (nikomu neškodit).

Bezdůvodné obohacení může být jak peněžitý, tak věcný prospěch, ale i užívání cizí věci nebo výkonu práv. Může jít také o nezmenšení majetku, ke kterému by dojít mělo.

Obohacený tedy získá majetek na úkor ochuzeného v rozporu s právním řádem. Nezáleží na tom, zda obohacený učinil nějaký protiprávní úkon, ale jde o objektivní přesun majetkových hodnot bez právem uznaného důvodu.

Jde tedy o majetkový prospěch získaný plněním bez spravedlivého důvodu, zejména plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za ochuzeného bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Zpět na slovník právních pojmů