Jsme služba, nejsme úřad.*
Domluvit konzultaci

„Tím, koho v justici potřebujeme nejvíce, jsou odvážní soudci. Soudce je ten, kdo právo vyloží a ten, jehož slovo je rozhodující. Soudce bývá pod tlakem veřejnosti, bývá pod tlakem médií. Převažuje názor, že spravedlnost je tehdy, když se někdo odsoudí. Naproti tomu zproštění obžaloby, tedy zbavení viny, bývá vnímáno až negativně. Populární a kladně přijímaná rozhodnutí jsou tedy většinou ta, kde je vysloven přísný trest. Nejde položit rovnítko mezi trestem a spravedlností.

Už proto ne, že se klade stále větší důraz na to, aby se o vině rozhodovalo veřejně a před soudem. Z toho plyne, že před soudem tak logicky stanou i ti, kteří vinni nejsou. V dnešní době jsou lidé zvyklí vnímat informace z médií útržkovitě a povrchně, přitom to, co se v novinách popíše jednou větou, jedním článkem, bývá často výsledek dlouhého a složitého dokazování. Právě soudce, který se nebojí vydat nepopulární rozhodnutí a který se nebojí povrchní kritiky, je podle mě tím nejdůležitějším článkem v justici.“

Jurisprudence

Obecně jako právní věda, tj. věda zkoumající z různých hledisek právo, a to ať již právo pozitivní, tak i právo přirozené.

Jurisprudence jako právní věda má svůj vlastní systém, neboť právo není jen jedno, tvoří složitou spleť pojmů a různých znaků. Do systému právní vědy patří např.: právní filosofie, teorie práva, právní logika, právní komparatistika apod.

Nadto se jurisprudence rozpadá do jednotlivých odvětví práva, která se však více či méně navzájem prolínají. Takto lze kategorizovat dvě základní skupiny a to právo veřejné a soukromé a dále podskupiny těchto dvou, tj. ústavní právo, občanské právo, správní právo, trestní právo atd.

Klasicky se právní věda vyučuje na právnických fakultách. V České republice máme 4 veřejné právnické fakulty, a to v Praze při Universitě Karlově, v Brně při Masarykově universitě, v Plzni při Západočeské universitě a v Olomouci při Universitě Palackého.

Zpět na slovník právních pojmů