Osoba blízká

Pojem, který se objevuje v různých oblastech práva. Osobou blízkou v právu občanském je pak příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner (podle zákona o registrovaném partnerství). Dále existují osoby sobě navzájem blízké, což jsou osoby v rodinném či podobném poměru, které by újmu, pokud by ji utrpěl někdo z nich, pociťovaly jako újmu vlastní. Platí i domněnka, že osoby blízké jsou osoby sešvagřené a ty, které spolu trvale žijí.

Statut osoby blízké může mít poměrně zásadní následky. Osoba blízká má např. právo odmítnout výpověď, pokud by takovou výpovědi mohla způsobit nebezpečí trestního stíhání dalším osobám blízkým. Nutno podotknout, že trestní zákoník osobu blízkou upravuje úžeji než občanský zákoník.

Zpět na slovník právních pojmů