Jsme služba, nejsme úřad.*
Domluvit konzultaci

„Tím, koho v justici potřebujeme nejvíce, jsou odvážní soudci. Soudce je ten, kdo právo vyloží a ten, jehož slovo je rozhodující. Soudce bývá pod tlakem veřejnosti, bývá pod tlakem médií. Převažuje názor, že spravedlnost je tehdy, když se někdo odsoudí. Naproti tomu zproštění obžaloby, tedy zbavení viny, bývá vnímáno až negativně. Populární a kladně přijímaná rozhodnutí jsou tedy většinou ta, kde je vysloven přísný trest. Nejde položit rovnítko mezi trestem a spravedlností.

Už proto ne, že se klade stále větší důraz na to, aby se o vině rozhodovalo veřejně a před soudem. Z toho plyne, že před soudem tak logicky stanou i ti, kteří vinni nejsou. V dnešní době jsou lidé zvyklí vnímat informace z médií útržkovitě a povrchně, přitom to, co se v novinách popíše jednou větou, jedním článkem, bývá často výsledek dlouhého a složitého dokazování. Právě soudce, který se nebojí vydat nepopulární rozhodnutí a který se nebojí povrchní kritiky, je podle mě tím nejdůležitějším článkem v justici.“

Smírčí řízení, soudní smír

Smírčí řízení je možnou součástí soudního sporu v občanském právu. Pokud to připouští povaha sporné věci, je soud povinen vést strany k uzavření smíru. Návrh soudního smíru mohou strany případně podat i bez přičinění soudu. Schválený soudní smír má formu usnesení a účinky pravomocného rozsudku, proti němuž není přípustné odvolání, neboť se jedná o dohodu obou stran sporu. Lze však využít mimořádného opravného prostředku, kdy v takové věci přichází v úvahu žaloba na obnovu řízení. Zvláštností je pak dále žaloba o neplatnost smíru, kterou lze podat v případě neplatnosti smíru podle hmotného práva, a to ve lhůtě do tří let od právní moci soudního smíru.

Zpět na slovník právních pojmů