Jsme služba, nejsme úřad.*
Domluvit konzultaci

„Tím, koho v justici potřebujeme nejvíce, jsou odvážní soudci. Soudce je ten, kdo právo vyloží a ten, jehož slovo je rozhodující. Soudce bývá pod tlakem veřejnosti, bývá pod tlakem médií. Převažuje názor, že spravedlnost je tehdy, když se někdo odsoudí. Naproti tomu zproštění obžaloby, tedy zbavení viny, bývá vnímáno až negativně. Populární a kladně přijímaná rozhodnutí jsou tedy většinou ta, kde je vysloven přísný trest. Nejde položit rovnítko mezi trestem a spravedlností.

Už proto ne, že se klade stále větší důraz na to, aby se o vině rozhodovalo veřejně a před soudem. Z toho plyne, že před soudem tak logicky stanou i ti, kteří vinni nejsou. V dnešní době jsou lidé zvyklí vnímat informace z médií útržkovitě a povrchně, přitom to, co se v novinách popíše jednou větou, jedním článkem, bývá často výsledek dlouhého a složitého dokazování. Právě soudce, který se nebojí vydat nepopulární rozhodnutí a který se nebojí povrchní kritiky, je podle mě tím nejdůležitějším článkem v justici.“

Kontumační rozsudek – rozsudek pro zmeškání, rozsudek pro uznání

Pojem kontumační rozsudek označuje speciální druh rozsudku podle občanského soudního řádu, jímž je rozsudek pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání je soud oprávněn vydat v případě, kdy se žalovaný bez řádné omluvy nedostaví k prvnímu ústnímu jednání ve věci před soudem, ačkoli byl řádně předvolán a poučen o následcích nedostavení se, byla dodržena předvolací lhůta, předvolání mu bylo doručeno. Druhou podmínkou je přítomnost žalobce na jednání a jeho výslovný návrh na vydání takového rozsudku. Na základě takového návrhu je založena domněnka tzv. nespornosti skutkového stavu, což v laické řeči znamená, že okolnosti, které žalobce uvedl v žalobě, se mají za nesporné a o žalobě lze rozhodnout ve prospěch žalobce. Proti rozsudku pro zmeškání existují pouze omezené možnosti podání odvolání.

Obdobný základ může mít i rozsudek pro uznání, a to v případě, kdy žalovaný nárok žalobce svým prohlášením zcela uzná co do důvodu a výše a dále v případě, kdy soud žalovanému doručí tzv. kvalifikovanou výzvu podle ust. § 114b občanského soudního řádu, prostřednictvím které soud žalovaného vyzývá k vyjádření se k nároku žalobce v případě, že ho neuznává. Žalovaný je vyzván, aby k tomuto svému stanovisku sepsal rozhodné skutečnosti a připojil důkazy. Pokud se žalovaný nevyjádří, vzniká fikce uznání nároku žalobce a soud může vydat rozsudek pro uznání.

Zpět na slovník právních pojmů