Jsme služba, nejsme úřad.*
Domluvit konzultaci

„Tím, koho v justici potřebujeme nejvíce, jsou odvážní soudci. Soudce je ten, kdo právo vyloží a ten, jehož slovo je rozhodující. Soudce bývá pod tlakem veřejnosti, bývá pod tlakem médií. Převažuje názor, že spravedlnost je tehdy, když se někdo odsoudí. Naproti tomu zproštění obžaloby, tedy zbavení viny, bývá vnímáno až negativně. Populární a kladně přijímaná rozhodnutí jsou tedy většinou ta, kde je vysloven přísný trest. Nejde položit rovnítko mezi trestem a spravedlností.

Už proto ne, že se klade stále větší důraz na to, aby se o vině rozhodovalo veřejně a před soudem. Z toho plyne, že před soudem tak logicky stanou i ti, kteří vinni nejsou. V dnešní době jsou lidé zvyklí vnímat informace z médií útržkovitě a povrchně, přitom to, co se v novinách popíše jednou větou, jedním článkem, bývá často výsledek dlouhého a složitého dokazování. Právě soudce, který se nebojí vydat nepopulární rozhodnutí a který se nebojí povrchní kritiky, je podle mě tím nejdůležitějším článkem v justici.“

Ručení

Tento pojem označuje jeden ze způsobů zajištění dluhu podle občanského zákoníku. V ručitelském právním vztahu vystupují tři osoby: věřitel, dlužník a ručitel. Podstatou ručení je prohlášení ručitele, že v případě, kdy dlužník svůj dluh nebude plnit, může se věřitel s žádostí o splnění dluhu obrátit na něj. Takové prohlášení nazýváme ručitelským a ze zákona musí mít písemnou formu.

Takto zajistit dluh lze pouze v případě platného dluhu, může to však být dluh, který teprve v budoucnu vznikne či je jeho vznik něčím podmíněn. Ručitel se taktéž může zavázat ručit pouze do určité výše, poté hovoříme o částečném ručení. Mimoto existuje i možnost, aby se za jeden dluh zaručilo více ručitelů. Každý z ručitelů poté ručí věřiteli za celý dluh.

Ručení zaniká tehdy, kdy zanikne i samotný dluh. Nezaniká smrtí dlužníka, ani zánikem právnické osoby, která je dlužníkem.

Zpět na slovník právních pojmů