Ručení

Tento pojem označuje jeden ze způsobů zajištění dluhu podle občanského zákoníku. V ručitelském právním vztahu vystupují tři osoby: věřitel, dlužník a ručitel. Podstatou ručení je prohlášení ručitele, že v případě, kdy dlužník svůj dluh nebude plnit, může se věřitel s žádostí o splnění dluhu obrátit na něj. Takové prohlášení nazýváme ručitelským a ze zákona musí mít písemnou formu.

Takto zajistit dluh lze pouze v případě platného dluhu, může to však být dluh, který teprve v budoucnu vznikne či je jeho vznik něčím podmíněn. Ručitel se taktéž může zavázat ručit pouze do určité výše, poté hovoříme o částečném ručení. Mimoto existuje i možnost, aby se za jeden dluh zaručilo více ručitelů. Každý z ručitelů poté ručí věřiteli za celý dluh.

Ručení zaniká tehdy, kdy zanikne i samotný dluh. Nezaniká smrtí dlužníka, ani zánikem právnické osoby, která je dlužníkem.

Zpět na slovník právních pojmů