Jsme služba, nejsme úřad.*
Domluvit konzultaci

„Tím, koho v justici potřebujeme nejvíce, jsou odvážní soudci. Soudce je ten, kdo právo vyloží a ten, jehož slovo je rozhodující. Soudce bývá pod tlakem veřejnosti, bývá pod tlakem médií. Převažuje názor, že spravedlnost je tehdy, když se někdo odsoudí. Naproti tomu zproštění obžaloby, tedy zbavení viny, bývá vnímáno až negativně. Populární a kladně přijímaná rozhodnutí jsou tedy většinou ta, kde je vysloven přísný trest. Nejde položit rovnítko mezi trestem a spravedlností.

Už proto ne, že se klade stále větší důraz na to, aby se o vině rozhodovalo veřejně a před soudem. Z toho plyne, že před soudem tak logicky stanou i ti, kteří vinni nejsou. V dnešní době jsou lidé zvyklí vnímat informace z médií útržkovitě a povrchně, přitom to, co se v novinách popíše jednou větou, jedním článkem, bývá často výsledek dlouhého a složitého dokazování. Právě soudce, který se nebojí vydat nepopulární rozhodnutí a který se nebojí povrchní kritiky, je podle mě tím nejdůležitějším článkem v justici.“

Prekluze

Tento pojem označuje zánik práva jeho neuplatněním ve stanovené lhůtě, tedy zánik práva uplynutím času. K prekluzi dochází pouze v případech uvedených v zákoně, což často poznáme podle dovětku: jinak právo zanikne. Nevzniká tedy tzv. naturální obligace jako u promlčení a pokud by někdo plnil tzv. prekludovaný závazek, bude se jednat o bezdůvodné obohacení. Dále, na rozdíl od promlčení, se k prekluzi přihlíží i u soudu z úřední povinnosti, tj. bez návrhu.

Zpět na slovník právních pojmů