Smluvní pokuta
Označuje jeden ze způsobů utvrzení dluhu v občanském právu. Podstatou je dohoda smluvních stran na ujednání o pokutě pro případ porušení smluvní povinnosti. Oproti původní úpravě, podle nového občanského zákoníku nemusí být smluvní pokuta sjednána jen písemně, ovšem písemnost lze pouze doporučit. I v nové úpravě zůstal požadavek na určitost výše smluvní pokuty či způsobu, jak se tato výše určí, přičemž lze nárokovat smluvní pokutu peněžitou, ale i nepeněžitou, výše však nesmí být nikdy nepřiměřeně vysoká. V takovém případě má pokutovaný právo požadovat snížení nepřiměřené pokuty soudem. Dalším aspektem smluvní pokuty je tzv. objektivní odpovědnost. V případě práva nárokovat smluvní pokutu totiž nezáleží, zda sankcionované porušení smlouvy bylo způsobeno zaviněním či na základě jiné okolnosti. Důležité je také zmínit, že smluvní pokuta tzv. konzumuje právo na náhradu škody. Pokud porušením smlouvy vznikne škoda a stejné porušení je trestáno smluvní pokutou, lze nárokovat pouze smluvní pokutu, pokud se strany nedohodnou jinak.