Jsme služba, nejsme úřad.*
Domluvit konzultaci

„Tím, koho v justici potřebujeme nejvíce, jsou odvážní soudci. Soudce je ten, kdo právo vyloží a ten, jehož slovo je rozhodující. Soudce bývá pod tlakem veřejnosti, bývá pod tlakem médií. Převažuje názor, že spravedlnost je tehdy, když se někdo odsoudí. Naproti tomu zproštění obžaloby, tedy zbavení viny, bývá vnímáno až negativně. Populární a kladně přijímaná rozhodnutí jsou tedy většinou ta, kde je vysloven přísný trest. Nejde položit rovnítko mezi trestem a spravedlností.

Už proto ne, že se klade stále větší důraz na to, aby se o vině rozhodovalo veřejně a před soudem. Z toho plyne, že před soudem tak logicky stanou i ti, kteří vinni nejsou. V dnešní době jsou lidé zvyklí vnímat informace z médií útržkovitě a povrchně, přitom to, co se v novinách popíše jednou větou, jedním článkem, bývá často výsledek dlouhého a složitého dokazování. Právě soudce, který se nebojí vydat nepopulární rozhodnutí a který se nebojí povrchní kritiky, je podle mě tím nejdůležitějším článkem v justici.“

Vydržení

Označuje jednu z tradičních možností nabytí vlastnického práva, a to výkonem oprávněné držby po stanovenou dobu. Dalo by se tedy říci, že je to jakési přenesení faktického stavu i do stavu právního. Oprávněnou držbou je pak stav, kdy má osoba se zřetelem ke všem okolnostem věc v dobré víře u sebe či při sobě a s touto věcí nakládá jako s vlastní, neboť je přesvědčena, že mu tato věc již skutečně patří. Cílem vydržení je pak ochrana práv tohoto subjektu jednajícího v dobré víře proti zásahům třetích osob.

Podle občanského zákoníku je k vydržení věci movité (např. automobil) třeba nepřerušenou držbu v délce trvání 3 let, v případě věcí nemovitých (např. pozemek) činí tato lhůta 10 let a v případě mimořádného vydržení 20 let. Tento časový údaj označujeme jako vydržecí dobu. Vydržecí doba však podle zákona neběží mezi manžely (pokud manželství trvá), ani mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi opatrovníky apod.

Zpět na slovník právních pojmů