Jsme služba, nejsme úřad.*
Domluvit konzultaci

„Tím, koho v justici potřebujeme nejvíce, jsou odvážní soudci. Soudce je ten, kdo právo vyloží a ten, jehož slovo je rozhodující. Soudce bývá pod tlakem veřejnosti, bývá pod tlakem médií. Převažuje názor, že spravedlnost je tehdy, když se někdo odsoudí. Naproti tomu zproštění obžaloby, tedy zbavení viny, bývá vnímáno až negativně. Populární a kladně přijímaná rozhodnutí jsou tedy většinou ta, kde je vysloven přísný trest. Nejde položit rovnítko mezi trestem a spravedlností.

Už proto ne, že se klade stále větší důraz na to, aby se o vině rozhodovalo veřejně a před soudem. Z toho plyne, že před soudem tak logicky stanou i ti, kteří vinni nejsou. V dnešní době jsou lidé zvyklí vnímat informace z médií útržkovitě a povrchně, přitom to, co se v novinách popíše jednou větou, jedním článkem, bývá často výsledek dlouhého a složitého dokazování. Právě soudce, který se nebojí vydat nepopulární rozhodnutí a který se nebojí povrchní kritiky, je podle mě tím nejdůležitějším článkem v justici.“

Domácí vězení

Od roku 2010 jeden z možných, tzv. alternativních trestů podle trestního zákoníku. Tento druh trestu je možné uložit ze své povahy za méně závažné trestné činy tzv. přečiny. Odsouzený k trestu domácího vězení má povinnost zdržovat se v určeném obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době od 20:00 hod. do 05:00 hodin, nebrání-li mu v tom důležité důvody např. výkon zaměstnání, onemocnění apod. odsouzený může pracovat, soud mu může povolit účastnit se bohoslužeb apod. Maximální doba trvání takového trestu jsou 2 roky, a to jak u dospělých tak mladistvých. Po celou dobu na odsouzeného dohlíží probační úředník formou namátkových kontrol. Pokud úředník zjistí porušování povinností odsouzeného, slovy zákona maří trest, soud může rozhodnout o přeměně zbytku trestu domácího vězení na trest odnětí svobody. Dodáváme, že k trestu domácího vězení může soud dále uložit jistá omezující opatření, která mají vést odsouzeného k řádnému životu, případně spolu s tímto trestem může uložit i peněžitý trest apod.

Zpět na slovník právních pojmů