Účinná lítost
Označuje právní skutečnost, v jejímž důsledku zaniká trestnost některých trestných činů (heslo zánik trestnosti).
Obecně je účinná lítost upravena v ust. § 33 trestního zákoníku, podle kterého trestnost činu účinnou lítostí zaniká, jestliže pachatel zamezí či napraví škodlivý následek, nebo učiní o trestném činu oznámení v době, kdy může být škodlivému následku trestného činu ještě zabráněno. Takové oznámení se podává státnímu zástupci či policejnímu orgánu.
Citovaný paragraf obsahuje výčet trestných činů, u nichž přichází účinná lítost v potaz, tj. např. neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku, opuštění dítěte nebo svěřené osoby, atp.
Některé skutkové podstaty obsahují taktéž zvláštní ustanovení o účinné lítosti. Například u trestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku) je účinná lítost upravena tak, že: trestní odpovědnost zaniká, pokud trestný čin neměl trvale nepříznivých následků a pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek.