Jsme služba, nejsme úřad.*
Domluvit konzultaci

„Tím, koho v justici potřebujeme nejvíce, jsou odvážní soudci. Soudce je ten, kdo právo vyloží a ten, jehož slovo je rozhodující. Soudce bývá pod tlakem veřejnosti, bývá pod tlakem médií. Převažuje názor, že spravedlnost je tehdy, když se někdo odsoudí. Naproti tomu zproštění obžaloby, tedy zbavení viny, bývá vnímáno až negativně. Populární a kladně přijímaná rozhodnutí jsou tedy většinou ta, kde je vysloven přísný trest. Nejde položit rovnítko mezi trestem a spravedlností.

Už proto ne, že se klade stále větší důraz na to, aby se o vině rozhodovalo veřejně a před soudem. Z toho plyne, že před soudem tak logicky stanou i ti, kteří vinni nejsou. V dnešní době jsou lidé zvyklí vnímat informace z médií útržkovitě a povrchně, přitom to, co se v novinách popíše jednou větou, jedním článkem, bývá často výsledek dlouhého a složitého dokazování. Právě soudce, který se nebojí vydat nepopulární rozhodnutí a který se nebojí povrchní kritiky, je podle mě tím nejdůležitějším článkem v justici.“

Důkazní břemeno

Důkazní břemeno představuje povinnost jedné procesní strany prokázat u soudu určitou skutečnost. V občanském soudním řízení nesou důkazní břemeno obvykle účastníci řízení. Žalobce musí prokázat svůj nárok, žalovaný naopak navrhuje důkazy, které nárok žalobce oslabují.

V trestním řízení nesou důkazní břemeno orgány činné v trestním řízení, zejména státní zástupce, který vystupuje ve jménu státu a musí prokázat, že obviněný či obžalovaný spáchal trestný čin, ze kterého byl obviněn, přičemž však musí předkládat i důkazy prokazující jeho nevinu, tedy žádný relevantní důkaz nezamlčet. U obviněného platí tzv. presumpce neviny a dokazuje se zejména to, zdali se stal skutek, zda-li je tento skutek trestným činem a zda jej spáchal obviněný. Dokazují se dále všechny okolnosti, které mají vliv na posouzení trestného činu a uložení trestu.

Zpět na slovník právních pojmů